úterý 29. března 2011

Vědecká práce na téma pařani

S textem Pařani a gamesy (Pokus o charakteristiku diskurzu počítačových her) jsem se setkala, když jsem ještě svýho času studovala na LA Josefa Škvoreckého (což je mimochodem podstatně kvalitnější škola, než UK, na který se trápím teď).

TEXT: Pařani a gamesy (Pokus o charakteristiku diskurzu počítačových her) NALEZNETE ZDE! 

Každopádně jedná se o jazykovědnou analýzu diskurzu „pařanů“ (tedy paní Hoffmannová si přečetla několik článků o hrách a zaznamenala, jaký jazykový specialitky tam novináři, popřípadě sami hráči, používají a jakým způsobem)

Ten text je pro člověka, který čte (nebo píše) články o hrách zajímavý hned v několika rovinách.

Za prvé je zábavný sledovat vědeckej rozbor jednotlivých výrazů, nad kterýma se běžný hráč pořádně nezamyslí a zvesela sází jeden za druhým.

Stejně tak je vidět, že paní Hoffmanová místy nešťastně plavala díky neznalosti tématu. A není se ani čemu divit! Z většiny recenzí (a to platí dodnes) se člověk neznalý her dozví asi to samý, co slepec z pantomimickýho představení.

Na druhou stranu ten pohled někoho nezasvěcenýho často dává zrcadlo hodný zamyšlení (například v momentě, kdy si autorka klade otázku, proč hráči tak bazírují na celkové realističnosti).

Text je taky zajímavej tím, že je z roku 1998. Přeci jen nám od té doby docela pokročil čas, a sledovat, jaký výrazy se zachovaly a jaký definitivně vymřely, stojí za to. Myslím, že třeba kolovou strategii jsem hodně dlouho neviděla. Stejně jako výrazy apgrejdovat, apgrejdnout, skroling nebo čítový mód.

Každopádně pokud si říkáte právem nerd, myslím, že tenhle text by vám neměl uniknout. Nevím, jestli existuje něco podobnýho s aktuálnější verzí, popřípadě od někoho, kdo alespoň trošičku ví, o čem je řeč. Věřím, že by to rozhodně stálo za to.

Jinak ještě mikrohistorka k té práci… když jsem na škole prezentovala ten článek, můj spolužák tehdy prohlásil, že nechápe, jak se někdo starší 15 let může hrám ještě věnovat. Namyšlenej hipsterskej pozér! Vsadím se, že teď paří Angry Birds na svým vymazleným iPhonu 4, až se mu ty jeho brýle s tlustou obroučkou zapocujou!

sobota 26. března 2011

Drakan: Order of the Flame

Tahle hra pro mě znamená velkej kus dětství. Nevím přesně kolik mi tehdy bylo, ale vyšla v roce 1999, takže cca těch 12 let by nejspíš sedělo.
Drakan je hra, kde je žena jako hlavní hrdinka a drak. Vlastně už jen tohle z toho pro mě dělalo naprosto bezkonkurenční pecku. Jenže když si k tomu člověk sednul a pustil, zjistil, že je to navíc hra se skvělou atmosférou, zábavnou hratelností, co neomrzí, a fantastickým soundtrackem. Především pak například takový The Order of the Flame jsem si pamatovala do dneška. Stejně jako ten skvělý pocit letět drakovi na zádech a sestřelovat všechny hajzly v okolí.


Ani nevím, jak jsem si na ni vzpomněla, každopádně jsem si musela zagooglit a vrátit si vzpomínky. Mimochodem – nedělejte to! Není to vůbec dobrý! Člověk si pamatuje krásný textury, dokonalý modely a rozsáhlé, bohaté prostředí. Jenže pak na něj vybafne tohle:



...a vy si bolestně uvědomíte, jak strašně plesnivá ta hra vlastně je. Na druhou stranu, stačilo pár záběrů gameplay a pocit nostalgie mě naprosto převálcoval.

BTW díky Jirkovi Škrampalovi jsem se dozvěděla, že vyšel i druhý díl na PS2. Z nějakýho záhadnýho důvodu mě naprosto minul (nejspíš, že byl PS2 exclusive a my doma PS2 neměli…že jo…) Každopádně dle IGN i Gamespotu mizerné hodnocení nemá.

Podle prvního zběžného ohledání si ale podobnou hru budu muset nejspíš nechat dovést ze zahraničí. Třeba na takovém Aukru mi totiž vyhledávač místo Drakana nabízí Dragon Age II. Ha! Záludný!

pátek 18. března 2011

Srdcová záležitost

EDIT (29. 12. 2012): Protože se často ptáte, co ráda hraju a pro mě je podstatně jednodušší poslat odkaz, než vypisovat seznam, docela často tenhle článek využívám. Ale co jsem koukala, čas se posunul, objevily se nové hry a on se tak pomalu stává neaktuální (resp. neúplný). Takže tu přihodím další hry, co se časem objevily a na co jsem si vzpomněla - tzn. nelekněte se, že se to tu změnilo.

Tady je můj žebříček těch nejoblíbenějších her. Pořadí není nijak důležité, snad jen ta první hra, protože i po těch letech mě baví. Navíc má fantastický příběh (kterému ten filmový nesahá ani po kotníky) a je to první hra, u kterého jsem na konci bulela jak malá holka (možná z části i proto, že jsem tou dobou malá holka byla).

EDIT 2: obecně mě baví hry založené především na příběhu (ne vždycky je to ale nutné, stačí aby hra uměla nabídnout perfektní atmosféru a dobrý sidequesty a jsem šťastná - příklad Skyrim, Fallout 3 nebo Assassini). Nemám ráda FPS a především nemám ráda FPS z military prostředí (jo, takže všechny ty COD a Battlefieldy... Fnjuk, to je smutek, co?).

Prince of Persia: Sand of Time
Zaklínač 2
Spec Ops: The Line
Dishonored
Skyrim
Oblivion
Hitman
Mass Effect (celá série)
(c) TV PRIMA
Dead Rising (celá série)
Dead Space (celá série)
Uncharted (celá série)
Assassin’s Creed II, Brotherhood,
Assassin’s Creed III (ano, ty vynechané díly jsou naschvál)
Fallout 3
Burnout Takedown, Dominator, Ravenge
Silent Hill II, The Room, Origins
Loco Roco
Heroes of Might and Magic II, III
Golden Axe
Sonic
Zelda Ocarina of Time, Wind Waker
God of War I a III
Mario Karts
Metroid Prime
Soul Calibur II (za Ivy :D)
Resident Evil 4 (Wii), 5 (Xbox)
Gears of War 2 a 3
Shadow of the Colossus
Star Wars: The Force Unleashed
Enslaved 

A určitě mnoho dalších, na které jsem si teď ale nevzpomněla (což ale neznamená, že bych je měla míň ráda, že jo. Jen mám děravou hlavu)