Blonde versus Brunette

Takhle koukám na obrázek, jak se mucká Chell s Alyx a napadne mě místo latentně lesbických myšlenek, že ve hrách je vlastně docela dost brunetek. A protože mi to nedalo (a protože bych se měla místo toho správně učit), sedla jsem si a udělala tabulku blond/ tmavé vlasy.

Pak jsem si vzala seznam videoherních charakterů ze stránky giantbomb.com a začala jsem tabulku vyplňovat. V tabulce nejsou samozřejmě všechny hrdinky, jen zlomek (vybírala jsem především podle her, aby tu byly zastoupeny ty nejznámější, ale jak říkám určitě jich hodně, opravdu HODNĚ chybí), ale i tak je výsledek zajímavý:  28 blondýnek na 64 brunetek.

Jako blondýnce mi to samozřejmě leží na srdci. What the FUCK! Co je sakra špatně na světlých vlasech (btw bílou jsem brala jako blond, jinak by to bylo ještě horší).

Je to zajímavý i v porovnání s článkem Shame and glory: a sociology of hair (který jsem byla nucena číst z důvodu své bakalářské práce). Tady autor uvádí, že v populaci je 10x více blondýnek. Je to mimo jiné dáno tím, že blond je ženská barva, zatímco tmavá a černá spíš maskulinní. Blond je také barva, která znamená spíš zábavu, černá naopak moc. Teda prý (ten článek je starý jak já, takže...). 

Každopádně jsem se na tohle zeptala jednoho art directora (jak ho znám, tak by mu určitě neudělalo radost, kdybych citovala jeho jméno, viď Michale :)) Ale je to člověk, co dělá v herním průmyslu a hry vyrábí.

„Já bych řekl, že typologie klasické hrdinky se stále pohybuje někde na úrovni Lary Croft, svobodná (drsná) žena, která jde pevně za svým cílem. Blond vlasy se dávají spíš hrdinkám, kde je potřeba zvýraznit nějakou jemnost a zranitelnost.“

Yep. To zní rozumně.

Mimochodem například Miranda Lawson z Mass Effect 2 je podle herečky Yvonne Strahovski, která je v reálu blond. Autoři pak prohlásili, že blond charakter jim nepřišel dostatečně femme fatale a nehodil se k jeji uniformě, a tak její 3D podobu obarvili.

Co si myslíte vy? Dodává tmavá barva vlasů hrdinkám větší badassovitost? Vnímáte blond jako naivní, nebo jen autoři her nechtějí vystoupit ze zažitých kolejí? A co vůbec zrzky (které ve vybraném vzorku dopadly nejhůř  - se zastoupením jen 10 kusů)?

Orel Deváté legie - o filmu

Orel deváté legie je film natočený podle knihy pro mládež z roku 1954 od Rosemary Sutcliffové. K tomu si dovolím malou odbočku – knížka vyšla i u nás (obálka standardně stejně jako filmový přebal) a najdete ji v knihkupectví vedle těch teens knih o upírech. Knížku jsem nečetla, ale koukala jsem na příběh Rosemary Sutcliffové a docela mě zaujal.

Jako malá trpěla juvenilní idiopatickou artritidou, což způsobilo, že po zbytek života využívala kolečkové křeslo. Vzhledem ke zdravotním potížím byla jako dítě často sama a měla problémy se školní docházkou – což je údajně oblíbený společný prvek většiny dětských autorů.
Nikdy se nevdala, žila jen s dvěma čivavami a silně věřila v reinkarnaci (věřila tak, že ji přitahují minulé doby, protože se v nich dříve sama ocitla).

-- KONEC VSUVKY --

Příběh filmového Orla je o římském vojákovi jménem Marcus Aquila (Channing Tatum), jehož otec se ztratil spolu s 5000 vojáky na severu Británie. Spolu s nimi se ztratila i vojenská standarta v podobě bronzového orla. Marcus Aquila se tak rozhodne se vrátit do Británie, najít orla a vrátit rodinnému jménu čest, s čímž mu pomáhá jeden Brit, kterého hraje ten samý kluk, co hrál Billyho Elliota.

Musím se přiznat, že po filmu mám ještě větší chuť si přečíst originál, protože tuším, že USA produkce tenhle děj určitě pěkně zprasila. Celkově je všechno OK, jenom mi pár věcí úplně nesedí (např.docela vysoká brutalita filmu) a především mi zásadně chybí motivace „Billy Elliota“ aka Ezci. Doteď nechápu, proč dělal, to co dělal.

Na druhou stranu Jamie Bell si Devátou legii ukradl naprosto pro sebe. Přiznejme si, že i když je Channing Tatum sexy, je to hrozně špatnej herec. Nerada to přiznávám, ale je to tak. Jeho postava je naprosto plochá. Dělá z Marcuse Aquili testosteronem zaplavenýho blba a s každou minutou filmu se to pořád horší. Nemluvě o tý býčí šíji, co mu od tanečních filmů narostla a jen utvrzuje pocit, že Marcus je totální bezmyšlenkovitý berserk. Naproti tomu Jamie Bell toho ve filmu sice moc nenamluví, ale i s tím málem si dokáže skvěle poradit (a to i bez toho, aniž bychom vlastně věděli, proč se s tím namakaným dobytkem skamarádí)

Každopádně obecně mi ve filmu chyběl takový ten „bro“ prvek mezi těma dvěma. Chápu, že film byl o hledání cesty k sobě (dva nepřátelé, co spolu musí spolupracovat…), ale přeci to nemuselo být roztažené na celý film. Anebo se Orel aspoň nemusel brát tak vážně a špičování mezi těma dvěma mohlo probíhat i v době, kdy se zrovna v lásce neměli.

Tak jako tak je to dobrý film. Takových čistých poctivých 70%, co se za to nemusí stydět. Má správnou špinavou atmosféru, neuvěřitelné záběry na krajinu a fajn skotsko/irský soundtrack (prostě dudy a nějaký ty chóry). Děj místy hapruje a skouzává k takové té sladkobolné patetičnosti, ale plácat přes čelo a křičet: „co to sakra…!“ nejspíš nebudete.  Navíc všechno rychle uteče. Takže hybaj do kina, v moc sálech to nedávají, tak dokud je ještě čas.