Kdo je nejvíc sexy chlap v herní branži?

Mám ráda Formuli 1. Baví mě, přestože auta jsou mi celkem ukradený. Může za to poněkud blondýnkovský fakt, že fandím těm jezdcům. Podle vzhledu.

Dlouhodobě je tak můj oblíbenec Jenson Button (jsem na ty zarostlý, no).

A tak (částečně i po návštěvě E3) jsem uvažovala, kdo je vlastně nejhezčí chlápek z herní branže. Hlavou mi to šrotuje už delší dobu, protože, upřímně, většina z nich je prostě dost divná. Na druhou stranu doba pokročila a děsivý 80. a 90. léta s páskem vytaženám vysoko nad pupík jsou snad už za námi, takže nějakej pohlednej chlap by tu mohl být.

Takže tady je můj žebříček top ten (ženy vynechány, to třeba jindy). Jo, je to vlastně velmi ošklivá objektivizace, ale sakra, u ženskejch je tohle pořád, takže unleash the fury!


Cliff Bleszinski (Epic games - Gears of War...)

+ má charisma a je vtipnej, má Lambo (no a co! to se taky počítá), má zarostlý strniště a modrý oči (to je vždycky plus, protože naše děti by měly modrý oči… Ach!)

- je prťavej, je zasnoubenej, má otřesnej vkus v oblíkání – něco jako když se spojí italský gigolo a Mgr. Radovan Kaluža, má obličej fracka, takže bych měla tendence dát mu facku pokaždý, kdybych ho viděla

= CliffyB by byl super kámoš, ale dál než na první metu by se nedostal

Todd Howard (The Elder Scrolls, Fallout 3...)

+ modrý oči, chytrej pohled, je ušatej, jak já, takže bych se před ním nestyděla za svý plachťáky

- je vysokej asi jako zahradní trpaslík. Navíc je takovej celej drobounkej. U těhle typů mám chuť si je přitisknout na prsa a hladit po hlavě. Ňuňu.

= Todd je takovej ten mladší brácha, u kterýho bych měla pocit, že se o něj pořád musím starat.

Ken Levine (BioShock, System Shock...)

+ nosí vousy, slušně se oblíká (v porovnání s Cliffym), působí jako citlivej člověk a to se holkám líbí, víte ;)

- já nevím, ale něco je na něm strašně špatně v obličeji, mám pocit, že jeho máma musela mít těžkej porod a prostě mu moc zmáčkla hlavu, trochu mi připomíná vetřelce…

= hele, když vám kluk připomíná vetřelce… moc šancí nemá

John Romero (id Software - Quake, Doom...)

+ obličej není mutantní a je symetrický, je v něm něco exotického

- ty vlasy, kdyby se držel krátkýho účesu a nenosil ten strašněj dlouhej hároš, je top

= jsem divná, vím to, líbi se mi ;)

Casey Hudson (Mass Effect, KOTOR...)

+ dobře se oblíká, očividně o sebe pečuje, je urostlej

- má úzký oči, který dělaj takovej ten pohled tak trochu namyšlenýho zmrdečka

= nějak nevím, je objektivně hezkej, ale na rande by mě musel přesvědčit, že je milej sympaťák, co se nezajímá jen o sebe

Éric Chahi (Another World, From Dust...)

+ …nooooo…. aspoň vypadá, že bude hodnej, když už…

- doháje, co to je s těma designeráma, že většina z nich mi sahá sotva do pasu?

= je v jednom pytli s Toddem, i když Eric to ještě víc podtrhuje svojí nesrozumitelnou angličtinou (...I 'ave to show you ze new level)

Jason Jones (Halo)

+ není schour, oblíká se normálně (prostě obyčejný trička a džíny, nestárnoucí nerd klasika), není v obličeji deformovanej (nebo aspoň ne úplně)

- když byl mladej, vypadal líp - rozhodně nestárne do krásy, není tak slavnej, jako jiní kolegové tady :)

= no, jako dobrý… Ale… no… záleželo by !

David Perry (Earthworm Jim, MDK...)

+ sympatickej, trochu Itálie v genech, sice starší (fotka není nejnovější), ale pořád pohlednej

- ve výsledku mě nic moc nenapadá.. snad jen, že už je deset let ženatej, ale zas to ukazuje, že umí bejt věrnej - aha!

= milej, sympatickej, sice ne někdo, koho bych dala na první místo v soutěži modelů, ale z výběru rozhodně vede

Jonathan Jacques-Belletete (Deus Ex 3)

+ stará se o sebe, hezky se oblíká, vyzná se v módě, je milej a sympatickej, má dobrou výšku…

- je na 99% gay

= a mohli bychom být aspoň kamarádi?!

Scott Miller (Wolfeinstein, Prey...)

+ jsem zoufalá a beru už kohokoliv, kdo nevypadá jak rozmačknutý rajče


- má takový ty světlý vodnatý oči, co mívají záporáci ve filmech

= Ve výběru podivných individuí ze světa herní branže jako je Gabe Newell, David Jaffe nebo takový John Hare je vlastně ještě dobrý. Ale zázrak to není.

Výsledek? Nejlíp v herní branži vypadá gay, ital a moje úchylka. Ajaj. To není moc dobrej výsledek, ale myslím, že můžu být ráda, že jsem dala dohromady aspoň těch 10.
Kdo přijde nejvíc sexy vám? Na koho jsem zapomněla? Nesouhlasíte s někým, kdo tady je (já taky ne! ale sakra! má jich být 10!)? Pište!

Jinak příště (někdy v daleké budoucnosti) si dáme speciál – top ten nejošklivějších lidí z herní branže. Myslím, že to bude větší zábava ;)

Jsem ten nejhorší blogger na světě.

Vím to a všem, co sledují můj blog se strašně omlouvám. Nějak se mi nedaří dávat sem příspěvky tak často, jak bych chtěla. Asi za to může skutečnost, že i když se několik let v podstatě psaním živím, není to pro mě jednoduchá práce a vlastně mě psaní tak trochu se*e. Když to má nějak vypadat, mělo by se nad tím trávit určitý množství času (a to se většinou netráví).

Navíc si nemyslím, že moje názory jsou bůhví jak světoborný. A za třetí, když mám nutkání něco říct, 140 znaků na Twitteru celkem postačí.

Upřímně se ale pokusím s tím něco udělat. Opravdu chci. Přemýšlela jsem teď rozjet možná spíš videoblogy (především díky velké podpoře blogů z E3), ale mám trochu obavy, že bez Tukana to nebude ono (a mimo natáčení se skoro nescházíme, páč máme každý hromadu jiné práce).

Navíc – (i když to zní divně, když moderuju v TV), ale vlastně se na videích docela nesnáším. Změní to hlas, člověk vypadá divně a vést monology, jen tak o něčem spatra... no, nevím, zkusím si udělat nějakej testovací a pak se rozhodnu, podle toho, jak moc retardovaný mi to přijde.

Slibuju, že se pokusím udělat tenhle blog zajímavější. Teď mám po škole a relativně jsem dohnala i všechny ty resty, co jsem si během státnic a E3 natropila. Jenom musíte být trpěliví :)

P.S.: Nevím moc, ani jakým směrem tenhle blog vést. Chtěla bych, aby to udrželo aspoň relativní odbornou linku a čtenářům to přinášelo aspoň trochu zajímavé informace. Na druhou stranu, nevím, jestli je to právě, co chcete (a jestli je to i v mých silách). Možná byste víc ocenili nějaké stalkerovací články typu: Gheee! Podívejte se! Tady je můj kocour na chalupě! No, řekněte si sami, co byste raději! Nakonec tenhle blog je pro vás.

Neskutečný zážitek z E3

Možná je budete znát. Dělají naprosto fantastický kostýmy z Mass Effectu a tady mají Youtube channel . Já se nad nimi rozplývala asi před půl rokem, kdy jsem viděla snad nejlepší Shepardku a Garruse v rámci fan kostýmů na videích z Comic Conu. 

Trvalo to jen pár měsíců a několik tisíc kilometrů, abych na ně naprostou náhodou natrefila na E3. Musím se přiznat, že tahle neskutečně milá skupinka mi udělala větší radost než Steven Spielberg, co kolem mě dneska prošel asi jen půl metru daleko. 

Jsou to fanoušci a na E3 jsou jako obyčejní návštěvníci. A to, že jsem z malé zemičky jménem Česko a znám jejich výtečnou fan práci je prostě neskutečná věc. Miluju internet! 

Povinnosti a E3

Jak už možná někteří vědí, právě teď jsem v LA na E3. Bohužel povinnosti informovat se na mě valí ze všech stran a pro osobní postřehy není snad téměř čas. Takže pokud vás zajímají moje zážitky, mrkněte na blog Score, který najdete tady: http://scorecz.posterous.com/

Moje příspěvky jsou pak o dni konferencí tady: http://scorecz.posterous.com/o-nich-po-nich
a hned po příjezdu pár postřehů tady: http://scorecz.posterous.com/55930045

Tenhle příspěvek budu aktualizovat, jak se budou objevovat další zprávy, co napíšu jinam.

Moc se omlouvám čtenářům, že nepřínáším nějaký vlastní originální obsah jen pro tenhle blog, ale bohužel vůbec nestihám. Počítám, že něco sepíšu, hned jak se vrátím. No, nebo o něco později, páč mám hned po návratu státnice :)

BTW jsou tu sexy booth boys :D

Blonde versus Brunette

Takhle koukám na obrázek, jak se mucká Chell s Alyx a napadne mě místo latentně lesbických myšlenek, že ve hrách je vlastně docela dost brunetek. A protože mi to nedalo (a protože bych se měla místo toho správně učit), sedla jsem si a udělala tabulku blond/ tmavé vlasy.

Pak jsem si vzala seznam videoherních charakterů ze stránky giantbomb.com a začala jsem tabulku vyplňovat. V tabulce nejsou samozřejmě všechny hrdinky, jen zlomek (vybírala jsem především podle her, aby tu byly zastoupeny ty nejznámější, ale jak říkám určitě jich hodně, opravdu HODNĚ chybí), ale i tak je výsledek zajímavý:  28 blondýnek na 64 brunetek.

Jako blondýnce mi to samozřejmě leží na srdci. What the FUCK! Co je sakra špatně na světlých vlasech (btw bílou jsem brala jako blond, jinak by to bylo ještě horší).

Je to zajímavý i v porovnání s článkem Shame and glory: a sociology of hair (který jsem byla nucena číst z důvodu své bakalářské práce). Tady autor uvádí, že v populaci je 10x více blondýnek. Je to mimo jiné dáno tím, že blond je ženská barva, zatímco tmavá a černá spíš maskulinní. Blond je také barva, která znamená spíš zábavu, černá naopak moc. Teda prý (ten článek je starý jak já, takže...). 

Každopádně jsem se na tohle zeptala jednoho art directora (jak ho znám, tak by mu určitě neudělalo radost, kdybych citovala jeho jméno, viď Michale :)) Ale je to člověk, co dělá v herním průmyslu a hry vyrábí.

„Já bych řekl, že typologie klasické hrdinky se stále pohybuje někde na úrovni Lary Croft, svobodná (drsná) žena, která jde pevně za svým cílem. Blond vlasy se dávají spíš hrdinkám, kde je potřeba zvýraznit nějakou jemnost a zranitelnost.“

Yep. To zní rozumně.

Mimochodem například Miranda Lawson z Mass Effect 2 je podle herečky Yvonne Strahovski, která je v reálu blond. Autoři pak prohlásili, že blond charakter jim nepřišel dostatečně femme fatale a nehodil se k jeji uniformě, a tak její 3D podobu obarvili.

Co si myslíte vy? Dodává tmavá barva vlasů hrdinkám větší badassovitost? Vnímáte blond jako naivní, nebo jen autoři her nechtějí vystoupit ze zažitých kolejí? A co vůbec zrzky (které ve vybraném vzorku dopadly nejhůř  - se zastoupením jen 10 kusů)?

Orel Deváté legie - o filmu

Orel deváté legie je film natočený podle knihy pro mládež z roku 1954 od Rosemary Sutcliffové. K tomu si dovolím malou odbočku – knížka vyšla i u nás (obálka standardně stejně jako filmový přebal) a najdete ji v knihkupectví vedle těch teens knih o upírech. Knížku jsem nečetla, ale koukala jsem na příběh Rosemary Sutcliffové a docela mě zaujal.

Jako malá trpěla juvenilní idiopatickou artritidou, což způsobilo, že po zbytek života využívala kolečkové křeslo. Vzhledem ke zdravotním potížím byla jako dítě často sama a měla problémy se školní docházkou – což je údajně oblíbený společný prvek většiny dětských autorů.
Nikdy se nevdala, žila jen s dvěma čivavami a silně věřila v reinkarnaci (věřila tak, že ji přitahují minulé doby, protože se v nich dříve sama ocitla).

-- KONEC VSUVKY --

Příběh filmového Orla je o římském vojákovi jménem Marcus Aquila (Channing Tatum), jehož otec se ztratil spolu s 5000 vojáky na severu Británie. Spolu s nimi se ztratila i vojenská standarta v podobě bronzového orla. Marcus Aquila se tak rozhodne se vrátit do Británie, najít orla a vrátit rodinnému jménu čest, s čímž mu pomáhá jeden Brit, kterého hraje ten samý kluk, co hrál Billyho Elliota.

Musím se přiznat, že po filmu mám ještě větší chuť si přečíst originál, protože tuším, že USA produkce tenhle děj určitě pěkně zprasila. Celkově je všechno OK, jenom mi pár věcí úplně nesedí (např.docela vysoká brutalita filmu) a především mi zásadně chybí motivace „Billy Elliota“ aka Ezci. Doteď nechápu, proč dělal, to co dělal.

Na druhou stranu Jamie Bell si Devátou legii ukradl naprosto pro sebe. Přiznejme si, že i když je Channing Tatum sexy, je to hrozně špatnej herec. Nerada to přiznávám, ale je to tak. Jeho postava je naprosto plochá. Dělá z Marcuse Aquili testosteronem zaplavenýho blba a s každou minutou filmu se to pořád horší. Nemluvě o tý býčí šíji, co mu od tanečních filmů narostla a jen utvrzuje pocit, že Marcus je totální bezmyšlenkovitý berserk. Naproti tomu Jamie Bell toho ve filmu sice moc nenamluví, ale i s tím málem si dokáže skvěle poradit (a to i bez toho, aniž bychom vlastně věděli, proč se s tím namakaným dobytkem skamarádí)

Každopádně obecně mi ve filmu chyběl takový ten „bro“ prvek mezi těma dvěma. Chápu, že film byl o hledání cesty k sobě (dva nepřátelé, co spolu musí spolupracovat…), ale přeci to nemuselo být roztažené na celý film. Anebo se Orel aspoň nemusel brát tak vážně a špičování mezi těma dvěma mohlo probíhat i v době, kdy se zrovna v lásce neměli.

Tak jako tak je to dobrý film. Takových čistých poctivých 70%, co se za to nemusí stydět. Má správnou špinavou atmosféru, neuvěřitelné záběry na krajinu a fajn skotsko/irský soundtrack (prostě dudy a nějaký ty chóry). Děj místy hapruje a skouzává k takové té sladkobolné patetičnosti, ale plácat přes čelo a křičet: „co to sakra…!“ nejspíš nebudete.  Navíc všechno rychle uteče. Takže hybaj do kina, v moc sálech to nedávají, tak dokud je ještě čas.

Portal 2

Rychlá „recenze“, než se mi její psaní omrzí díky ABC (s malou odbočkou ke Zdrojovému kódu).

Recenze jsou fajn věc, ale mají jednu zásadní nevýhodu – když je hodnocení brutálně vysoké, čekáme, že pak dopadneme nějak takhle
Tohle se mi stalo u filmu Zdrojový kód, který je super, ale popravdě po těch nadšených reakcích jsem na konci skončila spíš takhle... A samozřejmě se mi to stalo i u Portal 2.
Nebo jak se to vezme, hodnocení dávám taky vysoké, ale to absolutní si podle mě nezaslouží. Především pak za to může pasáž cca v polovině hry, kdy se prostředí změní do stylu 50. let. Nechci spoilerovat, takže raději žádné bližší komentáře k tomu.
Snad jen, že princip se v ten moment změní z logických hříček na frustrující hledání, kam vlastně šoupnout portál. To všechno umocněné ne kdovíjak okouzlující atmosférou (především proto, že art deco a humor 50. let známe z BioShocka a Fallouta) a rádoby vtipnými audio nahrávkami, které mi v tomhle konkrétním případě přišly, že zkrátka nefungují (jízlivá GLaDOS je zkrátka bezkonkurenční).

Naštěstí pasáž netrvá nijak zásadně dlouho a poslední testovací místnosti vám vytlačí z mozku i veškeré vzpomínky na otravné, bezcílné a poměrně neakční bloumání historií Aperture Laboratories.
Portal 2 nám (s mým klukem) zabralo asi 10 hodin. Kooperativní multiplayer na nás ještě čeká a musím se přiznat, že se na něj neuvěřitelně těším. 
Co se týče hlavního příběhu, přiznám se, že jsem ho asi úplně nepobrala. Jasně, to základní (kdo umře, kdo přežije…) tam není asi moc co vysvětlovat, ale všechno kolem… mi trochu uniká. Což nemusí být ani tak chyba hry. Jen bych skoro řekla, že ve Valve mají snahu dělat z téhle hry něco víc, než je – tedy vlastně parádní, skvěle vypadající a promakaná logická hříčka. Ale nevadí, aspoň mají nerdi o čem mluvit na fórech, že jo.
Každopádně když jsem včera večer usínala a před očima se mi honily všelijaké modré tunely a oranžové bubliny, tak jsem si v duchu říkala, že takových 90% je pro tuhle hru akorát. Je skvělá, skvěle se hraje, ale pořád jí do bezkonkurenční srdcovky s plným hodnocením (které jinde běžně dostává) něco chybí.
Takže berte tuhle recenzi s rezervou, pro vaše dobro si říkejte, že Portal 2 stojí za naprostý XXX, nečekejte moc, a pak se budete u Portal 2 cítit asi nějak takhle.