úterý 24. června 2014

Já a komiksy obecně



Chci tady udělat pár recenzí na některé komiksy, co jsem teď v poslední době četla. Ještě před tím bych ale chtěla udělat takové krátké shrnutí toho, co si o komiksech myslím a podobně, abych to tak trochu zasadila do kontextu. 


Naprosto unrelated Christina Hendricks

Nejsem žádný odborník a je tuna komiksů, které přečtené nemám. Už jen kvůli faktu, že například nemám ráda superhrdinské komiksy. Vadí mi, že Marvel i DC mají milion vesmírů, milion různých řad, variací. Těžko se mi v tom orientuje. I proto jsem byla poměrně ráda za řadu The New 52. Ta nastartovala většinu známých DC hrdinů od úplného začátku. I přes slušně se vyvíjející Catwoman a zábavného Aquamana jsem ale superhrdinům nepodlehla. Možná za to může i fakt, že nezvládám sledovat měsíční sešity - mám ráda, když to vyjde už pěkně dohromady ve sborníku. 



Moje oblíbené vydavetelství je Image (můžete znát díky Walking Dead, které ovšem jak na potvoru nečtu), což dává smysl, vzhledem k tomu, že je to největší nesuperhrdinské vydavatelství. Na druhou stranu vydávají řadu věcí, co mi neříkají vůbec nic. Například East of West, Pretty Deadly, Fatale nebo Five Ghosts. Asi to bude tím, že mi nic neříká Divoký západ a retro styl.

Five Ghosts - prima premisa, oldchool zpracování

Mimochodem jsem poměrně silně alergická na grafické zpracování, které pro mě dost zabíjí celkový příběh. Především tlusté linky, hodně stínů. Naprosto bytostně nesnáším, když se ve scénách nedokážu orientovat. Oblíbený tríček je, když autor umí nakreslit jen jednu sadu ksichtů a „dynamicky“ mění záběry scén, takže vůbec netuším, kdo je vlastně kdo.
Hádej, kdo v prvních okýnkách stojí vedle hrdiny

To mě přivádí k českému komiksu, ke kterému se krátce také vyjádřím. A to, že ho nesnáším. Aboslutně. Většina současné produkce mě naprosto odpuzuje. Což prosím vás nikomu necpu, jen to mám tak já osobně hozené.  Je to z toho důvodu, že já mám ráda komerci. Jsem konzumní uživatel. Když se zlehka zamyslím, tak je to prima bonus, ale když už čtu komiksy, očekávám odpočinkovou zábavu. 

Český Voleman - na mě příliš žižkovského humoru

Tohle český komiks zatím absolutně nezvládá. A co hůř. Myslím, že v rámci toho českého art/hipster circlejacku je to celé jen zástěrka za to, že to tady zkrátka nikdo neumí. Ať už příběhově, tak výtvarně. Kvalitní komerce je zkrátka těžká a pracná (mohl by vám vyprávět můj chlapec, na jehož dílo všichni čekáme už několikátým rokem). Málokdo má ale na to trpělivost. 

WTF
Na druhou stranu, nechci být v tomhle Dan Vávra. Jak jsem říkala, nejsem komiksový odborník, nedrandím si nad inťoušskými kousky jakékoliv produkce a Arzach mi připadá jako oldschoolová sračka někoho na těžkým tripu. Takže ano – komiksům nerozumím. Ale vím, co se mi líbí a co ne. A český komiks to v současné době rozhodně není. Tak a s tímhle vědomím se můžete těšit na moje budoucí recenze – chci představit Sagu, Zámek a Klíč, Rat Queens, Sex Criminals a možná další.  

P.S.: Možná jsem jen neměla štěstí, ale jsem přesvědčená, že neznámé zahraniční komiksy jsou neznámé právě protože jsou úplně debilní. Když jsem náhodně nějaké, o kterých nikdo nemluví, zkoušela, většinou to byla solidní tragédie. U nás tak sice vychází relativně málo knih, ale aspoň jsme ušetření o miliony demencí, co vychází v zahraničí každý rok.

Dobří holubi se vracejí?

Říkám si, že se zkusím vrátit sem k blogu. Upřímně jsem ale sama zvědavá, jak dlouho mi to vydrží.

Jedna věc je lenost, druhá věc je ta, že bojuju s vlastním já – jedna část má potřebu křičet do světa svý názory a druhá si vystačí s Twitterem, nic víc. Navíc pokud si vzpomínám dobře, tak mý deníčky už od dětství nevydržely dýl než měsíc. Tudíž - žádný sliby!

pondělí 1. července 2013

Muž z oceli

Nový Superman mě nadchnul. Asi o to víc, že zrovna, když jsme byli na E3, měl právě v USA premiéru a recenze dopadly tak všelijak. Jediný plátek, co ohodnotil film výrazně pozitivně, byl časopis s obrovským rozhovorem s Henry Cavillem a dalšími tematickými články, takže o jeho nezaujatosti se dalo dost polemizovat. Po návratu do Česka Františkova recenze na FFFilmu taky zásadním nadšením nehýřila, a tak jsem si byla jistá, že nový Superman bude stát za starou bačkoru.

Po natáčení téhle scény, dostal Henry Cavill, který měl jen 3% podkožního tuku, od Snydera za odměnu pizzu.


Kupodivu – alespoň pro mě – se tak naštěstí nestalo. Za jeden z nejvíc geniálních nápadů považuju, že se David S. Goyer (ve spolupráci s Nolanem) při práci na scénáři podíval na mezi fanoušky nejpopulárnější komiksy a hodně se v nich inspiroval. Proč to někoho nenapadlo dřív?
Byť bez vousů, nějak záhadně pořád sexy

Muž z oceli je tak podstatně filozofičtější než jeho předchůdci. Na rozdíl třeba od dvou totálně nezvládnutých Hulk filmů (a nakonec i posledního Iron Mana), se zdařile zaobírá tématem vlastního porozumění a hledání svého místa ve světě, což je v akčním filmu naprostý zázrak. Vzpomínkové části filmu, kde vidíme Clarkovo dětství, mě pak bavily nejvíc. Asi i díky tomu, že měly nejsilnější atmosféru.

Nejmíň hot žena filmu - Lois Lane



Kromě pár nesmyslů v ději (upřímně ne nijak větších, než co je v posledním Star Treku) mě ale nejvíc zamrzel konec filmu. POCHOPITELNĚ SPOILER!!!  Na to, jak realisticky působil zbytek filmu, tak ikonické nasazení brýlí a nástup v Daily Planet, bylo pro mě zklamáním, co na mě dýchlo ducha seriálového Supermana z 90. let (brýle jako maska před světem přece nikdo dneska nemůže brát vážně). Doufám, že tak Snyder v chystaném pokračování nesklouzne k velké naivitě.
Nejvíc hot žena filmu - Faora

Nakonec rozumím, že pro někoho nový Superman může být nuda. Vlastně se nedivím. Muž z oceli je i pro mě další ze Snyderových filmů, ze kterého jsem nadšená, ale rozhodně nemám chuť se na něj podívat v blízké době znova. Přesně to samé jsem měla u Watchmenů, 300 a dokonce i poměrně zapomenutém (podle mě neoprávěně!) filmu Legenda o sovích strážcích. Snyderův nejlepší film tak pro mě zůstává jednoznačně Úsvit mrtvých. Ale i tak je Muž z oceli jednoznačně perfektně zvládnuté moderní zpracování hrdiny, o kterém jsem si myslela, že už patří do důchodu.

neděle 9. června 2013

Krátké info z E3 bez zjevně nových informací! :D


Právě teď je asi půl osmé ráno. Mikoláš ještě spí, já se vzbudila asi před hodinou. Ne, že bych byla takové ranní ptáče, ale zkrátka proto, že časový posun si vybírá svojí daň. Ale celkem to jde. Říká se, že to s vámi zamává hlavně při cestě zpět a podle loňských zkušeností, kdy jsem málem usnula přímo za volantem, můžu potvrdit.

Přileteli jsme včera. Zatím se nic zásadního, co by vás mohlo zajímat, nestalo. Krom naprosto úžasného výletu na Santa Monicu, ale to byste nám jenom čistě záviděli.

Dnešní den máme hlavně o nákupech. Stejně tak si chci pořídit místní SIM kartu, abych vám mohla psát žhavé tweety z první ruky (typu „Thief je naprosto boží“ „OMG Witcher 3 LUXUS!!!“ a podobně) a vy mě mohli nenávidět, že tu nejste se místo mě :D

Práce nám pak začíná hlavně v pondělí, kdy jsou konference (na Re-Play kanálu je můžete vidět s českým překladem od Františka Fuky) a především úterý, středu a čtvrtek. Čtvrtek bohužel s Mikolášem odlétáme dřív, takže některé žhavé pecky pokryje sám Vojta. Vy se tak nemusíte bát, že by vám něco uteklo. I když se musím přiznat, že náš brzký odlet mě mrzí. Tenhle line-up letošní E3 je nabitý a já chci vidět všechno! Yay! NOVÉ KONZOLE!

Zkusím vás tu informovat víc, ale podle zkušeností vím, že nemíváme moc času, tak nic neslibuju. Určitě ale sledujte můj Twitter, popřípadě Facebook nebo Facebook Re-Playe.

čtvrtek 10. ledna 2013

První pomoc, pokud jste chytli Windows RT



K Vánocům jsem dostala tablet Asus Vivo Tab s Windows RT. Ten tablet má skvělý displej, dlouhou výdrž… a bohužel Windows RT, což je upřímně ten nejhorší operační systém, co jsem kdy zažila. V podstatě na tabletu nechci dělat nic zvláštního, jenom číst komiksy, občas si tam něco napsat, browsit po Redditu, pustit si nějaké to video, propojit soubory s Dropboxem a obecně šounit po netu.
No, jak se ukázalo, až na Reddit a komiksy byl všechno ostatní problém. Windows RT vám totiž nespustí NIC, co si nestáhnete z Windows Store (a mnohdy ani to nepomůže). Z mého luxusního tabletu se tak stal jeden pytel frustrace. Pokud jste dopadli podobně, podělím se svými zkušenostmi. Třeba to někomu pomůže. 



(BTW Nejsem expert, nemám vysoké nároky, neprogramuju. Jsem poměrně průměrný uživatel, co má rád, když věci fungují, jak mají. A dost možná moje rady nejsou úplně nejlepší, mně ale pomohly )

1.) nehledejte nic přes interní Windows Store. Nic nenajde. Nic. Jděte na Google, napište název programu, za to „Windows Store“ a hledejte to přes browser
(Výborné bylo, když jsem zkusila hledat Wikipedii, na Google v pohodě, zato Windows Store mi oznámil, že nic takového nezná, i přestože mi v ten samý moment bliklo: Wikipedia byla nainstalovaná)


2.) Windows RT neumí nic jiného než IE. OK, nebudu pipina, co se ofrňuje nad IE. JENŽE OUHA! IE v adresním řádku vyhledává v rámci původního nastavení jedině přes Bing.com. Mimochodem Bing.com je skutečně tím nejhorším vyhledávačem v historii. To není žádná google propaganda. On opravdu nefunguje. Obzvlášť obrázky. Peklo.
Naštěstí je tu řešení, které mi chvíli trvalo. Musíte jít do Desktopu, zapnout klasický IE, kde už funguje normální nastavení. Otevřít záložku Programs a v Manage add-ons stáhnout google jako search providera. Pak už stačí jenom nastavit Google jako default a Bing poslat DO PR…! Nastavení se naštěstí projeví i v rámci rozhraní Metro (tzn. těch čtverců, co se objevují). Díky bohu. Těch několik dní s Bingem mě stálo rozhodně několik šedých vlasů.


3.) Dropbox… Dneska oznámili aplikaci pro Dropbox. Byla jsem nadšená, že konečně! Než jsem zjistila, že to není nic jiného než All my storage – tzn. vidím soubory v adresáři, ale nemůžu je editovat ani uploadovat nic nového. Nakonec jsem tohle vyřešila přes synchronizaci se Skydrive. Jinak to nešlo. Jak se ale zdá, funguje to celkem dobře. Návod, podle kterého jsem se řídila já, najdete zde:  http://www.maxiorel.cz/jak-na-synchronizaci-libovolne-slozky-se-skydrive
To jsou tři základní věci, jak alespoň trochu přežít Windows RT.
Posílám ještě seznam aplikací, které mi přišly užitečné

Reddit to Go



Výborná aplikace, která s dvousloupcovým systémem předčí klasickou webovou verzi. Pokud jste redditoři, je to naprostá povinnost. Navíc je i poměrně rychlá, což není úplně zvykem. Osobně jsem si na Start pinla přímo frontpage, což je rychlejší, než se mořit zbytečně s homepagí aplikace.

Comixology



Je to poměrně pomalé a náročné na připojení k internetu. Jinak ale funguje relativně dobře. Pokud jako já tady máte účet a nakoupené komiksy, nakonec stejně nemáte na výběr. Mimochodem, pokud nejste online a aplikace na vás křičí, že chce být online, chce to jí tvrdě ignorovat, do vaší knihovny se nakonec dostanete

MetroTwit



Aplikace pro Twitter. Je celkem v pohodě, má všechno potřebné (i když vám nerozbalí v reakcích předchozí komunikaci, což je škoda). Trochu mi zlobí psaní, kdy mi vždycky na začátku nového řádku přeskočí kurzor na začátek celého textu. Ale jinak dobrý.

Games.cz


Vypadají skvěle. Metro jim sluší. Trochu mi ale vadí jistá nepřehlednost a to, že se nemůžu dostat do diskuzí (moje oblíbené místo). I tak jsem obecně nadšená, že kluci mají tuhle aplikaci!

pátek 14. prosince 2012

Hobit: Neočekávaná cesta

Dobře, tohle je třetí verze článku, kterou začínám. První byla moc stručná, druhá začínala svojí délkou připomínat ruské autory 19. století. Pevně doufám, že u téhle se mi to podaří nějak vybalancovat.
Jedno se ale stále nemění. A to je nadšení z Hobita. Ten film se mi neskutečně líbil. Filmová trilogie Pána Prstenů je pro mě jeden z nejlepších snímků vůbec. Můžu se na něj dívat pořád  - a pořád se neokoukal. A Hobit překvapivě ve mně vyvolává ty samé pocity. Tedy s tou neokoukaností nevím a rozhodně se to chystám ještě aspoň jednou prubnout v kinech, co se ale týče atmosféry Středozemě, je to perfektní. Je to prostě návrat, jaký měl být.

No, a protože už toho mám plné zuby a chystám se přepisovat i verzi číslo 3, kašlu na to. Jdu na body, ty jsou nejsnažší :) Pozor, obsahuje malé spoilery.

-    Sám Jackson prohlásil, že Hobita natáčel úplně stejně jako Pána Prstenů. A ono to sedí. Koncept je ve výsledku stejný. Sejde se parta, vyrazí na cestu, putuje, po cestě se jim dějí dramatické věci, protože je někdo neustále honí, staví se v Roklince, kde je nejnudnější část filmu, chtějí jít přes hory, ale bouře (která není tak obyčejná bouře) jim v tom brání, figuruje tu velký zlý skřet jako záporák pro první díl, ke konci všichni vyběhnou z hory po příšerné bitce s hromadou skřetů a myslí si, že jeden člen družiny je mrtvý, i když není, a Gandalf udělá snad jediný trik, co umí, a to zavolá orly. Ha! První díl Hobita a Pána Prstenů jsou zkrátka pořád to samé. Pro mě jako pro fanouška je to skvělá zpráva.

-  Hobit je pekelně dlouhý, je naprosto šíleně, neskutečně dlouhý a ke konci jsem si už říkala, že bych brala konec. Ale neznamenalo to, že bych se nudila. Naštěstí pro mě, jsem si každičkou minutu filmu užila. Jenom bych si to možná vychutnala víc, kdyby bylo filmů 6 po standardních 1,5 hodinách.

-    Hudba mě bavila. Franta Fuka si na FFFilmu stěžuje, že se neustále opakoval jeden motiv. No, jo, no. Ale ve Dvou věžích se neustále opakoval zase rohanský motiv a já s tím problém neměla. Takže ano, variaci na trpasličí žalozpěv je slyšet mockrát, ale je super, rozhodně mám v plánu poslouchat

-    Neskutečně se mi líbilo, jak pěkně zpracovali ten pocit toho, když jste domácí pecivál, zajímá vás jen teplý břuch, a přesto vyrazíte na dobrodružství. Ideální motivační film pro krizi středního věku. Sice žádnou nemám, ale měla jsem sto chutí sbalit baťoh a vyrazit na cesty.

-    S tím souvisí další bod: Martin Freeman je boží. Tečka.

-    Holyfuckingshit! Já skoro zapomněla, jak je Nový Zéland úchvatný místo!!!

-    Cate Blanchett tam byla snad jen, aby ji mohli použít na plakáty.

-    Film se nese v humornějším duchu než Pán Prstenů, víc se tu vtipkuje a do toho jsou prokládána Gandalfova filozofická moudra ve stylu: “Větší kuráž než vzít život je někoho nechat žít“ a podobně.  U mě to fungovalo. Trpaslíci mě bavili, humor mi sednul, smála jsem se. Chápu, že můžou být lidé, kterým to vůbec vtipné nepřijde.

-    Na druhou stranu kromě veselosti je Hobit vlastně celkem temný. Pokud na to nějaký nebohý rodič vezme malé děcko, hodně štěstí u terapeuta později. Král skřetů je odporný (v dobrém slova smyslu) a Glum mě absolutně děsil. Opravdu mi z něj běhal mráz po zádech. Útok na Esgaroth působí značně depresivně, motivace trpaslíků bez domova je pak o to tíživější. Průšvih je s českým překladem. Když vám na město útočí drak Šmak, může to být sebevíc působivé, ale stejně se usmějete. A to je trochu pech. Já naštěstí viděla film s titulky, ale dabing musel být v tomhle celkem nepříjemný (když to bodalo do očí už u titulků).

-    Trpaslíků je 13 – všechny představit nejde. Ale někteří vám v paměti určitě uvíznou. Třeba Thorin Pavéza (logicky jako lídr grupy), pak jsem se zamilovala do Kiliho a Filiho. Pak tam byl jeden hluchý, jeden veterán a jeden, co vypadal jak s Downovým syndromem. Zbytek trpasličí mlha.

-     Film musel mít fantastický art department. Je tam miliony nádherných detailů, ať už jsou to vousové šperky trpasličího krále nebo třeba vozítko skřetího posluhovače či hnízdo Radegasta... Film je tím nabytý a těším se, až si všechno budu moct znova prostudovat.


Zkrátka než jsem šla na film, měla jsem smíšené pocity, recenze mluvily tak nějak, jako by to každý obdivoval jenom z pocty původním filmům, bez toho, aniž by to fungovalo, jako samostatný snímek. No, možná jo. Možná jsem moc velký fanoušek Pána Prstenů, abych to viděla jinak. Ale Hobit je výborné fantasy, což je naprosto unikátní věc (kromě PP a Hry o trůny není nic, na co by se pořádně dalo koukat). 
Pro mě perfektně funguje, dodatečné scény mi nevadili, a ačkoliv scéna v Roklince tempo brutálně ubere a akční sekvence jsou občas zmatečně podané, obsahuje to všechno, co jsem si představovala. Je to Jacksonova Středozem, tak jak jsme ji znali. A já zatím nelituju, že je film rozdělený na tři snímky. Jestli si tohle mám ještě 2x zopakovat, jedině dobře. Na druhou stranu, plně chápu něčí nespokojenost. Může se stát. Navíc, jak už jsem říkala, nešla jsem na to s nadšením, takže někdo, kdo má vysoká očekávání, může tvrdě narazit. Za mě můžu jenom říct, že jsem ráda. Jsem neskutečně ráda, jak moc se mi to líbilo a jak moc jsem si to užila. Jo, a kdyby jednou vymysleli umělou realitu, napíchněte mě na Středozem. Je tam k*rva krasně! Dík!


sobota 17. listopadu 2012

Návrat do Silent Hill 3D


*obsahuje drobné spoilery, ale je to stejně sra*ka, tak by vás to nemuselo mrzet*


První Silent Hill je jedním z mých nejoblíbenějších filmů podle hry. Vlastně, když se nad tím zamyslím, tak asi úplně nejoblíbenější. Má perfektní atmosféru a sám osobě pro mě funguje jako kvalitní snímek. Není totiž nejhoršího zla, než když se tvůrci snaží zavděčit fanouškům na úkor filmového vyprávění. Ale k tomu se dostaneme později.


Zkrátka první Silent Hill má dobrou atmosféru. I když to možná není ten nejstrašidelnější horor a fanoušci slasherů se tu nebudou kochat nechutnými způsoby smrtí, perfektně to dokázalo vystihnout, co je skvělé na celé sérii Silent Hill (uznávám, že konec je trochu zbrklý a má to svoje rezervy, ale když se to vezme kolem a kolem, já byla spokojená a s chutí jsem ten film absolvovala několikrát).


Když oznámili dvojku, tak mi to udělalo ohromnou radost. Jenže to jsem nevnímala varovné signály typu Sean Bean hraje Christophera a Harryho zároveň, rozpočet je o 30 milionů menší, režíruje to jiný režisér a celé to bude ve 3D.


Dlouhý úvod, pardon. Takže zkráceně - Návrat do Silent Hill je srágora. Strašná. A bohužel tak nějak vůbec ne zábavná, jako třeba Resident Evil. Jedním z důvodů je i to, že se autoři rozhodli divákovi všechno vysvětlit. Co naplat, že to nedává smysl. Zkrátka tým scénáristů chtěl, aby to puzzle do sebe krásně zapadlo, a tak vzali kladivo a tři čtvrtě hodiny nám buší do hlavy neskutečné nesmysly.


Aby například Sean Bean mohl hrát Harryho (tedy očividné pomrknutí na první Silent Hill) a jeho dcera se jmenovala Heather (jako hrdinka Silent Hill 3), tak si prosím pěkně mění jména. Uuu! Podobných slátanin je celý film plný a než se dostaneme do samotného Silent Hillu, kde se konečně začnou dít nějaké ty ošklivé věci, uběhne dobrá polovina filmu nudného kecání a vysvětlování. Neustále se vracíme někomu do vzpomínek, dialogy jsou naprosto absurdní („Přemýšlel jsi, jaký je rozdíl mezi realitou a snem?“) a hrdinové se chovají do jedonoho jako kreténi. Jedinou výhodu vidím v tom, že opravdu není třeba vidět předchozí film.


Druhá půlka filmu je pak v podstatě temný Silent Hill. Heather utíká a potkává různá monsters. Tedy… různá… Narazí tady na pavouka složeného z oděvních manekýn (možno vidět v traileru), klasické sestřičky (možno vidět v traileru), a Pyramid Heada (možno vidět v traileru). Pyramid Head je asi nejlevnější na výrobu, takže se dočkáme opravdu hodně.


*Bacha, trochu větší spoiler*
Obecně, to že byl film laciný, je třeba vidět i na scéně, kde se Heather dostane do jakéhosi vězení. Všude kolem jsou lidi v celách (vypadají normálně, žádné zohavené japonské příšery), všichni natahují ruce a chtějí Heather lapit. Načež se objeví Pyramid Head a začne všem ty ruce usekávat. Za prvé ta scéna je laciná. Kdyby tam byly třeba jenom samotné ruce, co jsou vystrčené ze zdi, bez těl, byl by to mnohem víc Silent Hill než nějaká špinavá, ale vcelku obyčejná věznice. Za druhé – ty lidi vypadají normálně (před tím se dozvíme, že normální smrtelník se prostě do Silent Hillu dostat může), tak proč ty pracky nedaj pryč, když jde kolem Pyramid Head? A proč je nedaj pryč, když usekne všechny vystrčený ruce v cele vedle? No nic, jen malá odbočka.
*Konec případného spoileru *


Zkrátka z atmosféry prvního dílu, který perfektně balancoval mezi strašidelnými japonskými výjevy a klidnými momenty popelavého Silent Hillu, je všechno pryč. Scény, co jsou nám ukázané, nejsou nijak zásadně znepokojující, výtvarné nebo originální. Například manekýnový pavouk je dobrý nápad, ale najednou „otevře držku“ a my vidíme něco na způsob Sarlacca ze Star Wars (prostě taková ta ozubená, velmi organická tlama). Je to jak rána pěstí. V ten moment to prostě ztratí tu správnou příchuť silenthillovského univerza. Zní to jako zbytečné hnidopišství, ale přesně tohle Silent Hill vymezuje oproti jiným duchařinám a vyvražďovačkám.


Ještě poslední věc, do které si kopnu. Na začátku jsem psala, že není nic horšího, než se snažit zavděčit se fanouškům. A přesně to Silent Hill dělá. A neskutečně špatně. Jsou tu takové absurdní narážky. Kromě jmen hlavních hrdinů se například Heather objevují ve snech králíčci z trojky (bez soudného smyslu, prostě jen protože to bylo v Silent Hill 3), stejně tak se na konci filmu objeví hlavní hrdina ze Silent Hill: Origins. Největší pakárna je pak naprosto poslední scéna filmu. Do města Silent Hill totiž přijede policejní eskorta trestaných vězňů. Jen proto, aby autoři mrkli na hráče, co pařili poslední díl. Vůbec to nedává smysl. Zkrátka jako asi celý film.


Druhý Silent Hill je prostě laciná blbost, která neskutečně zklamala. Možná by to zklamání nebylo tak velké, kdyby první Silent Hill prostě nepatřil mezi moje oblíbené filmy, stejně tak jako Silent Hill 4: The Room mezi jednu z nejoblíbenějších her. Nevěřte traileru. Je tam všechno, co uvidíte, zbytek jsou nudné kecy. A zjištění, jestli Sean Bean tentokrát umře, nebo ne, za to utrpení nestojí.  


P.S.: Sean Bean se poslední dobou stává mojí mužskou variantou Milly Jovovich a nutí mě dívat se na neskutečný srágory, jen protože v tom hraje on. Naposledy postapo Syfy produkci s lidožravým lenochodem. Btw toho lenochoda dělali v ČR.

P.P.S.: Ještě jsem zapomněla doplnit, že hlavní hrdinka ke otřesná, nesympatická pizda, ale to už je vlastně asi jedno